O malém rytíři Akordy

Traband

Hodnocení: 4

(Hodnoceno: 2x)

Akordy publikoval: standa94

HmiJede jede rytíř, Djede do kraje ANové dobrodružství Hmiv dálce hledaje HmiNeví co je bázeň, Dneví co je strach AMá jen velké srdce Hmia na botách prach GJednou takhle v neděli, F#slunce pěkně hřálo GBylo kolem poledne, F#když tu se to stalo GPanáček uhodí Apěstičkou do stolu: GDosti bylo pohodlí Aa plnejch kastrólů! HmiJeště dneska stůjcostůj Amusím na cestu se dát GTak zavolejte sloužící a F#7dejte koně osedlat! Ale milostpane! spráskne ruce starý čeledín Ale pán už sedí v sedle a volá s nadšením: Má povinnost mi velí pomáhat potřebným Ochraňovat chudé, slabé, léčit rány nemocným Marně za ním volá stará hospodyně: Vraťte se pane, lidi sou svině! Ale sotva dojel kousek za městskou bránu Z lesa na něj vyskočila banda trhanů Všichni ti chudí, slabí, potřební - no chátra špinavá Vrhli se na něj a bili ho hlava nehlava Než se stačil vzpamatovat, bylo málem po něm Ukradli mu co kde měl a sežrali mu koně Vzhůru srdce! zvolá rytíř, nekončí má pouť Svou čest a slávu dobudu, jen z cesty neuhnout! Hle, můj meč! (a zvedl ze země kus drátu) A zde můj štít a přílbice! (plechovka od špenátu) Pak osedlal si pavouka, sed na něj, řekl Hyjé! Jedem vysvobodit princeznu z letargie A šíleně smutná princezna sotva ho viděla Vyprskla smíchy a plácla se do čela Začala se chechtat až jí z očí tekly slzy To je neskutečný, volala, jak jsou dneska lidi drzý! O mou ruku se chce ucházet tahle figůra Hej, zbrojnoši, ukažte mu rychle cestu ze dvora! Tak jede malý rytíř svojí cestou dál Hlavu hrdě vzhůru - on svou bitvu neprohrál I když král ho nechal vypráskat a drak mu sežral boty A děvka z ulice mu plivla na kalhoty Ve světě kde jsou lidi na lidi jak vlci Zůstává rytířem - ve svém srdci Jede jede rytíř, jede do kraje Nové dobrodružství v dálce hledaje Neví co je bázeň, neví co je strach Má jen velké srdce a na botách prach
Jede jede rytíř, jede do kraje Nové dobrodružství v dálce hledaje Neví co je bázeň, neví co je strach Má jen velké srdce a na botách prach Jednou takhle v neděli, slunce pěkně hřálo Bylo kolem poledne, když tu se to stalo Panáček uhodí pěstičkou do stolu: Dosti bylo pohodlí a plnejch kastrólů! Ještě dneska stůjcostůj musím na cestu se dát Tak zavolejte sloužící a dejte koně osedlat! Ale milostpane! spráskne ruce starý čeledín Ale pán už sedí v sedle a volá s nadšením: Má povinnost mi velí pomáhat potřebným Ochraňovat chudé, slabé, léčit rány nemocným Marně za ním volá stará hospodyně: Vraťte se pane, lidi sou svině! Ale sotva dojel kousek za městskou bránu Z lesa na něj vyskočila banda trhanů Všichni ti chudí, slabí, potřební - no chátra špinavá Vrhli se na něj a bili ho hlava nehlava Než se stačil vzpamatovat, bylo málem po něm Ukradli mu co kde měl a sežrali mu koně Vzhůru srdce! zvolá rytíř, nekončí má pouť Svou čest a slávu dobudu, jen z cesty neuhnout! Hle, můj meč! (a zvedl ze země kus drátu) A zde můj štít a přílbice! (plechovka od špenátu) Pak osedlal si pavouka, sed na něj, řekl Hyjé! Jedem vysvobodit princeznu z letargie A šíleně smutná princezna sotva ho viděla Vyprskla smíchy a plácla se do čela Začala se chechtat až jí z očí tekly slzy To je neskutečný, volala, jak jsou dneska lidi drzý! O mou ruku se chce ucházet tahle figůra Hej, zbrojnoši, ukažte mu rychle cestu ze dvora! Tak jede malý rytíř svojí cestou dál Hlavu hrdě vzhůru - on svou bitvu neprohrál I když král ho nechal vypráskat a drak mu sežral boty A děvka z ulice mu plivla na kalhoty Ve světě kde jsou lidi na lidi jak vlci Zůstává rytířem - ve svém srdci Jede jede rytíř, jede do kraje Nové dobrodružství v dálce hledaje Neví co je bázeň, neví co je strach Má jen velké srdce a na botách prach

Reklama

Reklama