Markétce Akordy

Tomáš Klus

Hodnocení: 3.5

(Hodnoceno: 2x)

Akordy publikoval: Rades

1. AmiKolik nás takových bylo, co zbloudilo cestou za modrými květy Dminás přátelé odsoudili a hnaliE před popravčí Amičety AmiKolikrát vpila mě země a já zbaven smyslů ryl dlaněmi hlínu Dmijá nikdy odvahu nemělE bych přiznal svouAmi vinu Ref: CKolikrát Markétko máGval jsem Tobě C Edimto ty jsi odteďka má poslední Dmioběť toG s Tebou se milují andělé v kráteCrech GměsíceAmi Dmia zůstanou v Tvém těle jak Etóny neznělé 2. Při nástupu stoupám si na špičky snad z malichernosti čas žere hodinám ručičky a vyplivuje kosti rány si foukám dýmem z cigaret a v pokoji pro hosty otevřu soukromý lazaret své Sebelítosti 3. Kolikrát Markétko hrával jsem Tobě to ty jsi odteďka má poslední oběť to s Tebou se milují andělé v kráterech měsíce a zůstanou v Tvém těle jak bytosti oněmělé 4. Za ruce s šedohlavci tlačím svět k úmoru a není větší lež než pravda o nás dvou snažím se obelstít lásku - potvoru aby mě nechala vznést se za tebou 5. Kolikrát Markétko psával jsem Tobě tolikrát Markétko čekal jsem na odpověď Ty se však miluješ s anděly v kráterech měsíce a tam mé tóny nedozněly a já zůstal necelý 6. Kolik nás takových zbylo, co zbloudilo cestou za modrými květy jimž pod gilotinou se zalíbilo
1. Kolik nás takových bylo, co zbloudilo cestou za modrými květy nás přátelé odsoudili a hnali před popravčí čety Kolikrát vpila mě země a já zbaven smyslů ryl dlaněmi hlínu já nikdy odvahu neměl bych přiznal svou vinu Ref: Kolikrát Markétko mával jsem Tobě to ty jsi odteďka má poslední oběť to s Tebou se milují andělé v kráterech měsíce a zůstanou v Tvém těle jak tóny neznělé 2. Při nástupu stoupám si na špičky snad z malichernosti čas žere hodinám ručičky a vyplivuje kosti rány si foukám dýmem z cigaret a v pokoji pro hosty otevřu soukromý lazaret své Sebelítosti 3. Kolikrát Markétko hrával jsem Tobě to ty jsi odteďka má poslední oběť to s Tebou se milují andělé v kráterech měsíce a zůstanou v Tvém těle jak bytosti oněmělé 4. Za ruce s šedohlavci tlačím svět k úmoru a není větší lež než pravda o nás dvou snažím se obelstít lásku - potvoru aby mě nechala vznést se za tebou 5. Kolikrát Markétko psával jsem Tobě tolikrát Markétko čekal jsem na odpověď Ty se však miluješ s anděly v kráterech měsíce a tam mé tóny nedozněly a já zůstal necelý 6. Kolik nás takových zbylo, co zbloudilo cestou za modrými květy jimž pod gilotinou se zalíbilo