Krajina po bitvě Akordy

Jaromír Nohavica

Hodnocení:

(Hodnoceno: 0x)

Akordy publikoval: Maci

AmiMíříme na sebe míříme já a tyEmi ticho je kolem jen pes štěká za vraCty Emina louce leží mrtví Amimotýli Fpadá déšť Gdo esE7šálků Dmijsme poslední dva kteří Amipřežili E7tuhletu dlouhou Amiválku, hm .. Emi7, Ami, Emi Míříme na sebe míříme já a ty v uších nám ještě zní vybuchlé granáty a smrtka s kosou dělá resumé prochází se v bílé róbě no a my dva teď tady ležíme v zákopech proti sobě Míříme na sebe míříme já a ty oba jsme utekli hrobníkům z lopaty ve stovkách velikánských útoků štěstí nám oběma přálo a teď nás dělí jenom sto kroků a je to moc či málo Myslíme na sebe myslíme já a ty co včera platilo dneska už neplatí však hrůza ještě visí nad krajem těžké je mít se rádi když jsme si postříleli navzájem své nejlepší kamarády Nevíme o sobě nevíme vůbec nic vzduch krví prosycen dýcháme z plných plic pach smrti pod kůží je zarytý končí se dějství prvé ještě nám tady zbývá k prolití dvakrát šest litrů krve Míříme na sebe míříme já a ty ospalí žízniví hladoví vousatí nebe se šeří už se blíží noc oči jsou těžké jako kámen ach koho žádat o radu a o pomoc když oba usínáme A tak míříme na sebe míříme já a ty padají hvězdy obzor je hvězdnatý pod jedním nebem oba ležíme hřejivá je náruč matky Země a jak tak spíme oba ve snu kráčíme já k tobě a ty ke mně
Míříme na sebe míříme já a ty ticho je kolem jen pes štěká za vraty na louce leží mrtví motýli padá déšť do esšálků jsme poslední dva kteří přežili tuhletu dlouhou válku, hm . Míříme na sebe míříme já a ty v uších nám ještě zní vybuchlé granáty a smrtka s kosou dělá resumé prochází se v bílé róbě no a my dva teď tady ležíme v zákopech proti sobě Míříme na sebe míříme já a ty oba jsme utekli hrobníkům z lopaty ve stovkách velikánských útoků štěstí nám oběma přálo a teď nás dělí jenom sto kroků a je to moc či málo Myslíme na sebe myslíme já a ty co včera platilo dneska už neplatí však hrůza ještě visí nad krajem těžké je mít se rádi když jsme si postříleli navzájem své nejlepší kamarády Nevíme o sobě nevíme vůbec nic vzduch krví prosycen dýcháme z plných plic pach smrti pod kůží je zarytý končí se dějství prvé ještě nám tady zbývá k prolití dvakrát šest litrů krve Míříme na sebe míříme já a ty ospalí žízniví hladoví vousatí nebe se šeří už se blíží noc oči jsou těžké jako kámen ach koho žádat o radu a o pomoc když oba usínáme A tak míříme na sebe míříme já a ty padají hvězdy obzor je hvězdnatý pod jedním nebem oba ležíme hřejivá je náruč matky Země a jak tak spíme oba ve snu kráčíme já k tobě a ty ke mně

Reklama

Reklama