Osamělé město (Tereza) Akordy
Hoboes
1. CTen den, co vítr Dlistí z města Gsvál,
Cmůj džíp se vracel, Djako by se Emibál,
C že asfaltový Dmoře odliv Gmá
a Cstáj že svýho Dkoně Eminepozná.
R: Řekni, Gkolik je na světě, kolik je takovejch Emiměst,
řekni, Amikdo by se vracel, všude je tisíce Emicest,
tenkrát, Gkdyž jsi mi, Terezo, řekla, že ráda mě Dmáš,
tenkrát Amiptal jsem se, Terezo, kolik mi polibků Emidáš
Dnaposled, Gnaposled.
2. Já z dálky viděl město v slunci stát
a dál jsem se jen s hrůzou mohl ptát,
proč vítr mlátí spoustou okenic,
proč jsou v ulici auta, jinak nic?
R: Řekni...
3. Do prázdnejch beden zotvíranejch aut
zaznívá odněkud něžný tón flaut
a v závěji starýho papíru
válej' se černý klapky z klavíru.
R: Řekni...
4. Tak loudám se tím hrozným městem sám
a vím, že Terezu už nepotkám,
jen já tu zůstal s prázdnou ulicí
a vosamělý město mlčící.
R: Řekni...
1. Ten den, co vítr listí z města svál,
můj džíp se vracel, jako by se bál,
že asfaltový moře odliv má
a stáj že svýho koně nepozná.
R: Řekni, kolik je na světě, kolik je takovejch měst,
řekni, kdo by se vracel, všude je tisíce cest,
tenkrát, když jsi mi, Terezo, řekla, že ráda mě máš,
tenkrát ptal jsem se, Terezo, kolik mi polibků dáš
naposled, naposled.
2. Já z dálky viděl město v slunci stát
a dál jsem se jen s hrůzou mohl ptát,
proč vítr mlátí spoustou okenic,
proč jsou v ulici auta, jinak nic?
R: Řekni.
3. Do prázdnejch beden zotvíranejch aut
zaznívá odněkud něžný tón flaut
a v závěji starýho papíru
válej' se černý klapky z klavíru.
R: Řekni.
4. Tak loudám se tím hrozným městem sám
a vím, že Terezu už nepotkám,
jen já tu zůstal s prázdnou ulicí
a vosamělý město mlčící.
R: Řekni.