Charlie a Fantóm 305 Akordy

PŘEDEHRA: | - Dx x x | Cx x x x | x x x x | CAž na západní pobřeží mě vedla představa, že Emjednou narazím na místo, kde stačí prachy zvednout. FJenže Cmý cesFty byly jen šňůrou prachmizernejch Gštací. Dál už mě hledat nebaví, Ca tak se teda vracím. CV prvních dvou dnech mi zastavil, koho Emjsem stopoval. Doma bych moh být do týdne, Fkdyby to tak šlo dál, jenže tu další noc to Gnebylo už tak hladký, poslední stop mě vyklopil u Chustý křižovatky. CNoc byla jako černej krém, a v jednom kuse Emlilo, až za pár hodin přece jen nad kopcem Fsvětlo tmu prozářilo. Zabrzdil jako o život, Gaž mě to málem do příkopu smetlo, a z otevřený Ckabiny vyplulo nádherný lidský teplo. EmZa volantem dřepěl obrovskej, až neskutečnej Fchlap, div že mě nerozmačkal, když po mý ruce Gchňap. "Říkají mi Charlie," zabručel, aniž by Coči zved, C"a moje kára se jmenuje Fantóm 305." EmPřipadalo mi to podivný, proč jeho trak má takovýhle jméno, a on na to, Fže neví sám, a pokud ví, tak jenom Gže jeho kára pokaždý všechny ostatní smetla, Cnikdo z ní nikdy nespatřil nic víc, než zadní světla.Em EmA tak jsme spolu kecali a lhali Fostošest, až najednou se kousek před námi vynořil Gze tmy motorest. A Charlie řek: "Tak, šéfe, končím Ctámhle u toho rozcestí, těch pár kroků už Gdojdeš sám, Ctady máš dolar pro štěstí. CVšechny tam v baru Empozdravuj, a dej si panáka na mý zdraví. Ať Fpřipíšou ho na futro Ck dluhům, Fco tam má Charlie." GA pak se v dálce vytratil, jak s ránem každej Csen, noc byla ještě k zalknutí, ale začínal Emuž den. MEZIHRA: Bmx x | Emx x x x | Fx x x x | x x x x | | Gx x x x | x x x x | Cx x x x | x x x x | CŠel jsem přímo k pultu, a když se mě barman ptal, co si dám, Emřek jsem: "Panáka, Charlie mi na něj dal." A Fv tý chvíli Cvšichni ztichli, Fže slyšel jsem jen vlastní Gdech, jako kdyby sem zubatá scházela po schoCdech. CV tu chvíli jsem byl zděšenej a Emnedokázal jsem to skrejt, ale barman mi podal sklenici a Fřek: "Jen klid, a nech to bejt, Gčas od času sem přijde někdo s tím, že ho sem poslal Charlie, Ca že mu pití zaplatil. CVíš ... je to snad už deset let - ten čas tak hrozně Emletí, právě tam, kde tě vysadil, stál autobus Fplnej dětí. Charlie to pružil jako obvykle, Ghezky přes devadesát mil, a když autobus uvidělC, neměl čas na to, aby zastavil. EmStrh volant, a brzdy skřípaly, jako když se strhne bouře, Fa pak se z lesa vyvalil ohnivej oblak Gkouře. Tam u toho rozcestí - jak říkám, Cje to tak deset let, tam skončili svý toulání BmCharlie a CFantóm 305. CA od tý doby pokaždý, Emkdyž se tu stopař k ránu zastaví, přesně to, jako dneska Fty, nám Cvždycky vypráFví. Tak, dej si ještě Gdo druhý, a ten dolar vem si zpět, u nás neplatí ten, Ckoho vezli Charlie a Fantóm 305."